Miroslav Kubička
(*1951, Písek) během středoškolských studií soukromě studoval
u prof. Zdeňka Hůly hud. teorii a skladbu. Na AMU v Praze studoval skladbu u prof. Jiřího
Pauera a paralelně též absolvoval letní mistrovské kurzy Franca Donatoniho v italské
Sieně. Jeho skladby, především komorní, jsou uváděny na koncertech u nás i v zahraničí.
Řadu z nich vydalo nakladatelství Editio Miroslav Bärenreiter Praha a hudební
nakladatelství Českého rozhlasu a jsou nahrány jak v Českém rozhlase tak i na LP
deskách či CD nosičích. K významnějším provedením z poslední doby náleží například
premiéra "
Tří fresek
" pro smíšený a dětský (ženský) sbor, varhany a bicí na slova staré
české poezie v r. 2002 v Avignonu u příležitosti České kulturní sezóny ve Francii nebo
uvedení
Dvojkoncertu pro housle, klavír a komorní orchestr
na festivalu Pražské
premiéry v roce 2009. Na mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro v roce 2011
zazněl
Kvartet in C pro flétnu, housle, violoncello a klavír.
Sonatina pro flétnu a klavír,
klasického půdorysu
,
vznikla v roce 1974. Je věnována Janu
Riedlbauchovi, který ji též s autorem poprvé provedl. Poté zazněla mnohokrát jak
v podání renomovaných flétnistů, tak i studentů konzervatoří.
Sonáta pro pozoun a klavír
vznikala v letech 2004-2006 s představou nástroje, který je
schopen přiblížit se výrazovým možnostem lidského hlasu. Tato představa ovlivnila
i zvláštní tvar celé sonáty a stylizaci obou nástrojových partů.
Ondřej Štochl
(*1975, Praha) studoval na hudební fakultě AMU ve třídě prof. Marka
Kopelenta. Věnuje se především tvorbě komorních a orchestrálních skladeb, někdy
s vokální či elektronickou složkou.
Jeho skladby jsou prováděny v tuzemsku i v zahraničí,
nechybí nahrávky v Českém rozhlase a na několika CD, včetně autorského, vydaného
u Rosa music v r. 2012.
V posledních letech se profiluje zejména rozsáhlejšími
prostorovými kompozicemi s duchovním podtextem (např.
„Modrá – čistá a křehká“
-
vítězná skladba soutěže Nuberg 2011 nebo
„…vlídnost…světlo duše…“
, která
byla
napsána na zakázku Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně). Působí v Praze jako
umělecký vedoucí, skladatel a violista ansámblu
, specializovaného na
provádění soudobých skladeb. Podílí se tak na dramaturgii jeho koncertní řady
a koncertů v rámci festivalů v tuzemsku i v zahraničí.
Tetralog
pro violoncello a live
electronic, 2006.
Obrovský rozsah, čtyři barevně velmi odlišné struny, to vše rozšířeno
o možnosti live – electronic a scordaturu, to vše mne inspirovalo k napsání čtyř vět pro
čtyři struny o čtyřech charakterových typech. Nelze však říci, že by každá věta byla jen
o jednom typu osobnosti, spíše se všechny typy prolínají celou skladbou, i když v každé
části je jeden z nich vůdčí (tak je tomu ostatně u mnoha z nás). Proto lze charakterizovat
jednotlivé věty následovně:
1. sanquinik, který občas – až melancholicky – podléhá svým emocím
2. flegmatik, který dovede být nervózní a (cholericky) prchlivý
3. cholerik, jehož projev má i špetičku (sanquinické) racionality
4. melancholik, který ovládán emocemi hledá stabilitu flegmatika
